Archiv: Podcast Východočeské televize V1
Šachista a hrobník ze zápasnické klece v podcastu o MMA
Tentokrát byl mým hostem David Dvořák, zápasník MMA, kterému se přezdívá „hrobník“. Do studia přišel absolutně zničený a pomlácený, protože zrovna pohřbil svého soupeře a tak trochu při tom „zrakvil“ i sebe. A přesto… i po takovémto zápase z něj vyzařuje neuvěřitelná pokora.
David má za sebou světový úspěch! Vyhrál již druhý zápas v UFC (liga mistrů pro zápasníky) a to ho posunulo skoro do první desítky nejlepších zápasníků MMA světa.
Kolik je práce za vyhraným zápasem?
Je to časově náročná práce, na jednoho jediného soupeře musíte trénovat 10 až 12 týdnů. Řešit možné alternativy, na co konkrétně v ideálním případě zaútočit, jak se bude váš soupeř pohybovat, co dělat během zápasu. Zkrátka je to větší věda, než by se mohlo zdát.
Ačkoli je v kleci sám, neustále mluví o svých úspěších v množném čísle. Kdo další za ním stojí?
Uzavřený prostor. Tváří v tvář soupeři. Rostoucí hladina adrenalinu. Jak si udržet chladnou hlavu a nevrhnout se tam jako zvíře?
David hrál závodně šachy. Byl v dorostenecké šachové extralize. Taková šachová partie trvá i několik hodin, lidé se na vás neustále dívají a nespustí z vás oči, je třeba naučit se vnímat jen svůj úkol. Zdánlivě nesouvisející činnost je tedy výbornou průpravou i do zápasnické klece.
Proč hrobník?
V téhle branži člověka okamžitě napadne návaznost na MMA, pravda je ale trochu jinde. David 5 let pracoval se svým otcem a pomáhal mu s hrobařinou. A kdyby bylo potřeba, nevadilo by mu se k této práci vrátit.
Klidný a vyrovnaný muž, který je schopen obrovské sebekázně, to je David Dvořák.
Jak se vybírá soupeř? Jak se David k MMA poprvé dostal? Vyplatily se mu v reálném životě zkušenosti ze zápasů? Rval se už jako malý kluk? Je to diplomat?
Odpovědi na otázky si můžete poslechnout v celém podcastu třeba na následujícím odkazu:
Na podcast se můžete podívat ve vysílání Východočeské televize V1 nebo na youtubovém kanálu. Poslechnout si ho můžete na obvyklých podcastových platformách.
Energie a chuť do života navzdory osudu…
Tentokrát s Renatou Moravcovou a Petrem Trojanem v podcastu o tom, jak pomáhá handicapovaný člověk jiným lidem (nejen) s handicapem a co všechno stojí za spolkem Doteky naděje.
Doteky naděje jsou spolek, který primárně vznikl pro zrakově postižené a později pro děti i dospělé s jiným zdravotním postižením, ať už vozíčkáře nebo třeba sluchově postižené. A je tu proto, aby jim podal pomocnou ruku a to i v případě, když se jim do života postaví ještě další starosti.
Nicméně Doteky naděje tady nejsou jen pro handicapované osoby, nýbrž i pro ty šťastnější a zdravější z nás. Díky Dotekům se boří bariéry nedorozumění, lidé se učí, jak se k handicapovaným chovat, jak s nimi mluvit.
Renata je nevidomá, sama by měla potřebovat pomoct, ale ona není na nikom závislá, je to skvělá kuchařka, je to žena, která nesnese nudu, neumí sedět se založenýma rukama doma na gauči, je to žena, která pomáhá druhým a vidí v tom velký smysl života.
A co takového nekoukavce naštve u nás koukavců?
Jedovatí lidé. Lidé, kteří na slušnou otázku buď neodpoví vůbec nebo způsobem, který slušný člověk ani nedokáže zopakovat. Lidé, kteří místo odpovědi, jen odejdou beze slova. Když není nevidomý člověk ten, kdo skutečně nevidí…
Jaké je partnerství koukavce a nekoukavce? Co je to Putování s handicapem? Jak si Renata dobíjí baterky? Pro koho a kde Doteky naděje pořádají besedy a dočká se Petr plánování pětiletek?
Pokud chcete znát odpovědi, není nic jednoduššího než si celý podcast poslechnout na následujícím odkazu:
Celý podcast si můžete poslechnout na webových stránkách Východočeské televize V1, na youtubovém kanálu, ale také na všech podcastových platformách jako je Spotify, SoundCloud a další.
Odvaha nevzdat se… i to je spolek Nové háro
Lucie Staňková je neuvěřitelně silná žena, která dnes stojí za skvělým
spolkem Nové háro, který pomáhá především dětem a mladým slečnám překonat nejspíš to nejtěžší období jejich života.
Co je vlastně Nové háro a jak vzniklo?
Velmi emotivní a silný příběh, bohužel ne se šťastným koncem, ale přes to s úžasným pokračováním. Začalo to v době, kdy Lucčina dcera Markétka poprvé onemocněla rakovinou, bylo jí 14 let, čekala jí chemoterapie a s ní spojená ztráta vlasů.
Oholení Markétčiny hlavy obě obrečely…
Markétka si okamžitě nasadila paruku. Nutno podotknout, že tehdy se jednalo o ne zcela vyvedenou práci ze syntetických vlasů. Nicméně i v takové paruce se Markétka cítila lépe a méně nemocně než v šátku a vyjít do ulic bez pokrývky hlavy se neodvažovala. Po této své zkušenosti se rozhodla pomáhat dalším dětem „v nesnázích“ a to byl zrod dnes již zapsaného a fungujícího spolku Nové háro.
Spolek stále shání zdravé vlasy od dárců a následně z nich vyrábí paruky na míru potřebným. Snaží se, aby vlasy vypadaly, co nejvíce přirozeně, ale dívkám nechávají i volnost ve výběru a možnost experimentovat.
I přes to, že Markétka není mezi námi, Lucie Staňková s manželem se nevzdali a po Markétce tady zbyl odkaz. Odkaz, který má smysl a pomáhá…
Slovy se těžko vyjadřuje, co všechno tento příběh obsahuje…
Jak vzniká paruka, kdo může vlasy darovat, jak se vůbec dá taková situace zvládnout?
Pojďte si ho radši poslechnout sami…
Podcast můžete sledovat na stránkách Východočeské televize V1, na youtubovém kanálu, ale i na všech podcastových platformách jako je Spotify, SoundCloud apod.
Jaké je poslání pěstounské péče?
S Martinou Jínkovou z Charity Moravská Třebová jsme si povídali o tom, co je to pěstounská péče, proč je důležitá a jaké je její poslání.
Pěstounskou péči můžeme rozdělit na dlouhodobou, což je výchova dítěte do 18 let (případně do 26 let) nebo přechodnou pěstounskou péči, která trvá maximálně 1 rok a dítě potom dál pokračuje buď k adopci nebo se vrací ke své biologické rodině. Potom tu máme ještě osvojení, kdy se noví rodiče zapíšou do rodného listu dítěte a nehrozí, že by se dítě vracelo ke své biologické rodině.
Pěstounství jako povolání?
V žádném případě není dobrá motivace jít do pěstounství kvůli finančnímu příspěvku, (který navíc není ani zdaleka odpovídající). Pěstouni jsou vyškolování a musí projít náročnou přípravou, aby zvládli zvláštní vztahový trojúhelník mezi pěstouny, rodiči a dětmi. Učí se, jak udržet vztah, aby nejiskřil a aby byli schopní poslat dítě na cestu do normálního života.
Každý pěstoun má svou doprovázející organizaci a klíčového pracovníka, který jim pomáhá řešit různé problematické situace a vždy se na něj můžou obrátit s žádostí o radu. Krajský úřad má k dispozici pomyslný katalog, podle kterého se snaží spárovat děti a pěstounskou rodinu tak, aby mohli vytvářet co možná nejlepší a harmonickou rodinu.
Pěstounů je u nás bohužel zoufale málo a přitom je pěstounská péče mnohdy jediný záchranný ostrov pro děti i celé rodiny.
Celý podcast si můžete pustit na následujícím odkazu a samozřejmě na všech podcastových platformách.
