50 % kapely Rybičky 48
Ze čtyřčlenné kapely mě ve studiu navštívili jen Petr s Kubou, jakožto takoví nejmenovaní mluvčí kapely.
Se zdánlivě nelichotivou definicí z internetové encyklopedie si kluci nedělají těžkou hlavu a vlastně s ní víceméně souhlasí.
„Kapela je ukázkovým příkladem včlenění punkové subkultury s jejím původním odporem vůči statu quo kapitalistické společnosti do mainstreamového prostředí, kde je však již punková subkultura zbavena původních prvků a paradoxně se z ní stává módní produkt určený ke konzumu.“
https://cs.wikipedia.org/wiki/Rybičky_48 28.2.2021
Kluci jsou spíš bigbeaťáci/rockeři, šmrncnutí všemi různými vlivy, které poslouchali a poslouchají do teď. Nechtěli být zasunutí do jedné škatulky a proto věří tomu, že není možné hrát stejnou muziku celý život a být tím limitovaní, Rybičky 48 žádné limity nemají 😉
„Kuba píše písničky a díky tomu se vždycky povede, že i když je to úplně jiný styl, pořád jsme to my.“
Petr Lebeda (Rybičky 48)
A lidi tahle rozmanitost zkrátka baví, na zábavách se taky hrají rychlý pecky a střídají se s pomalými cajdáky. Ta naše česká kultura je na to holt historicky připravená.
Údajně je s Rybičkami radost spolupracovat, a to především proto, že mají všude narvaný kulturáky skvělými fanoušky, kteří se neperou a chlastaj tak, jako by už nemělo být zítra… (co víc si jako kapela přát 😀 )
Kdo chodí na koncerty?
Dnes už prakticky všechny věkové kategorie a to je krásný příklad toho, že kluci umí oslovit fanoušky bez rozdílu věku a pohlaví.
Kdy nastal zlom?
Kdy se to zlomilo z těch kluků, kteří chtěli založit kapelu v to, kdy už se z toho stala profese, která Rybičky 48 regulérně živí? Už od začátku věděli, že se chtějí živit muzikou, jen vlastně čekali, kdy to přijde. Začínali na různých regionálních soutěžích, kde si zažili svých 30 minut slávy mezi ostatními kapelami. A pak se to zlomilo a posledních 5 let už se hudbou živí opravdu naplno.
Klíčem úspěchu je neustále se zlepšovat a proto Rybičky velký podíl zisku vždy použijí na nákup nové aparatury nebo pro lepší efekty na koncertu. Kluci totiž tvrdí, že kapela na pódiu musí vypadat, že je o level výš, než je tomu ve skutečnosti.
„Šli jsme nahoru po menších krůčkách celou dobu. Poslední roky to teda byly větší kroky, museli jsme trochu roztáhnout nohy…“
Kuba Ryba (Rybičky 48)
Teď už jsou Rybičky 48 ve fázi, kdy mohou pomahát taky… a jak to dělají? Pomáhají jen začínajícím kapelám?
To si pojďte poslechnout sami 😉 Třeba na následujícím odkazu:
A když Vás kluci zaujmou svým ryzím charakterem, tak si rovnou poslechněte i druhý díl podcastu 🙂
Oba díly jsou samozřejmě dostupné i na všech podcastových platformách jako je Spotify, Sound Cloud, Apple podcast a další.
Mistrem světa i s invalidním vozíkem
Tomáš Pešek, mistr světa v pistolové střelbě a jeho žena Veronika Pešková byli mými hosty v dalším podcastu.
Tomáš je několikanásobný mistr ČR (protože člověk nějak musí začínat :-D), v roce 2018 se stal mistrem Evropy a v roce 2019 i mistrem světa.
Může se střelec mezi hendikepovanými srovnávat s ostatními střelci?
Bohužel tomu není zcela možné konkurovat… Boduje se stejně, jenže normálně se střílí ve stoje a to tady nejde, takže jsou trošku upravená pravidla. Nehendikepovaní střelci holt střílí mnohem vyšší čísla, Tomáš se s nimi jednou dostal do finále, ale vypadl „hned“ 5. (slušný úspěch).
Je nutné zabrzdit si při střelbě vozík?
Tak vozík sice zabržděný je, ale bohužel se nenaplnily moje fantastické představy o zpětném rázu :-D, vozík je zabržděný prakticky jen kvůli míření.
Jak Veronika zvládá vytíženost svého muže, který pracuje, věnuje se střelbě, jistým způsobem je celebrita, všechno vyžaduje dost času a k tomu je hendikepovaný… je to plus nebo minus?
Veronika si sice nestěžuje, ale všem nám musí být jasné, že to není žádný med. Někdy se i několik týdnů musí sama postarat o domácnost, nedávno postavili dům, mají čtyřletého syna. Nicméně na svého muže je pyšná!
Jak probíhá trénink? Opravdu se musí střílet? Nebo se cvičí speciální úchop zbraně?
Bohužel to neprobíhá tak, že by se vzala zbraň do ruky, zmáčkla se spoušť a bylo vyhráno. Trénink začíná psychickou odolností, která údajně činí tak 70 % úspěchu. Protože i když máte při střelbě sluchátka a špunty, stejně všechno slyšíte a to vás zákonitě ruší. (Kdo z nás dokáže dokonale odstínit okolní vjemy a soustředit se jen na jedinou věc?) Další v pořadí je samozřejmě fyzická kondice, míření, citlivost na ukazováčku a tak dále.
V čem je pro Veroniku nejtěžší být s mužem, který potřebuje nějakou pomoc?
Veronika se smíchem tvrdí, že až na ty domácí práce, které zůstávají jen na ní, je to v pohodě. 🙂 Tomáš je dokonale samostatný, jediný problém může nastat s pomocí do schodů, ale jinak její pomoc prakticky nepotřebuje.
Jak se Tomáš s Veronikou poznali? Byla to láska na první pohled? Trénuje Tomáš střelbu i doma? Jak zvládá stres a jak se vlastně dostal k pistolové střelbě? A smaží mu Veronika s sebou na mistrovství řízky?
Vše si můžete poslechnout na následujícím odkazu:
A samozřejmě je podcast k dispozici na všech podcastových platformách jako je Spotify, SoundCloud, iTunes, Google Podcast a další.
Podcasty v tv
https://vzpravy.cz/porady/podcast_tv
Na tomto odkazu najdete většinu podcastů.
Najdete je také na Youtube. A čistě ve zvukové podobě na všech podcastových platformách pod hlavičkou Východočeská televize.
Veřejná debata představitelů města Choceň
Ve čtvrtek 10.12.2020 proběhla veřejná debata s představiteli města Choceň. Vzhledem ke stávající epidemiologické situaci se samozřejmě debata nemohla konat v klasické formě, na kterou jsme zvyklí… Nicméně jsme hlavičky a se vším si umíme poradit, takže se celá debata přesunula do online prostoru a obyvatelé Chocně své otázky vznesli předem prostřednictvím dotazníku. Zodpovězeny byly všechny otázky, které zajímaly 15 a více občanů a mnoho dalších.
A teď přijde na řadu takový krátký souhrn toho, kdo nám vlastně odpovídal a na co…
Pan starosta Ing. Jan Ropek odpovídal na otázky z oblasti dopravy a sociálních věcí. Značnou část občanů zajímalo, jak to vypadá se silničním obchvatem města. Pan starosta odkázal na záznamy veřejných debat na toto téma, které jsou ke shlédnutí na youtubovém kanálu města Chocně.
1. místostarosta Ing. Jan Pírko si vzal na starost architekturu, urbanismus a moderní technologie. První otázkou mířenou na jeho osobu byla výstavba bytových domů na Vostelčicích. A jaká je situace? Město již vlastní pozemky, je zpracována architektonická studie městským architektem a převládá názor, že aspoň některé z domů by měly být družstevní a doplnit tak byty do bytového fondu města.
Jiří Hejzlar, 2. místostarosta nám osvětlil otázky ohledně sportu a cestovního ruchu, např. jaká je výše dotací, které město rozdělí klubům a spolkům.
Radní Milan Matějka nám představil, jak bude vypadat kultura v roce 2021 a v jakém stavu je příprava samoptné kulturní organizace.
Jaké jsou možnosti využití obnovitelné energie z pohledu města nastínil radní Bc. Vojtěch Sedláček a význam třídění odpadu, včetně jeho následného zpracování nám podrobně vysvětlil radní Jan Pažin. Takže nyní už budou třídit všichni zodpovědní občané (nejen) města Chocně. 🙂
Celou debatu je možné shlédnout i zpětně na youtubovém kanálu.
Debatním večerem vás provázela moje maličkost, tedy váš zkušený a světaznalý Olda Tamáš 😀 😉
Sedmnáct století Dvora Králové
Ladislav Válek, autor animovaného filmu Sedmnáct století Dvora Králové, byl hostem v mém dalším podcastu.
Láďa je muž mnoha tváří, filmař, střihač, učitel, „ajťák“, grafik. Jak se stalo, že dal vzniknout filmu, který je kompletně animovaný?
Údajně za tím stojí pandemie, ostatně jako za všechno v dnešní době… Na jaře Láďovi právě kvůli pandemii nevyšlo několik domluvených kšeftů a najednou nebylo co na práci, všechny rozpracované projekty se dostaly do hibernace, nikdo nic nechtěl a nebylo co dělat.
Všechno zlé je pro něco dobré!
A tak dostala prostor k rozvoji myšlenka, která byla dlouho v pozadí. Láďa zašel do místního muzea a s pomocí místních dam začali usilovně pracovat na novém filmu o historii Dvora Králové.
Proč zrovna 17 století?
V muzeu ve Dvoře Králové je krásný model města od bratrů Šubrtových tak, jak město vypadalo v 17. století. A tak se zrodil nápad, že se vytvoří tento model a půjde se v čase zpět, budou se ubírat budovy a měnit budovy až do roku 0, kdy tady mohla stát taková pěkná slovanská osada.
Film vzniká v době, kdy člověk nechce být zbytečný a chce vytvářet hodnoty, nicméně startovní podmínky jsou kvůli jarnímu nouzovému stavu ne zrovna příznivé. O to hůř to jde, když na takový projekt nemáte na začátku žádné finance. Další překážkou jsou nedostatečné prameny informací, poněvadž drtivá většina podkladů shořela při požáru města… Ale i s tím se náš grafik dokázal poprat.
Každá práce, kterou děláš, tě někam posune…
Na celém projektu je vidět spousta práce a úsilí, dostat takovouto věc do podoby, která bude historicky správná a zároveň poživatelná pro diváka je trochu oříšek.
Bude se projekt dál rozšiřovat? Kdo všechno vdechl život animovanému filmu Sedmnáct století Dvora Králové? A jak dlouho přicházel na svět? Pojďte si o tom poslechnout v mém podcastu…